Výlety do okolí
Krom námětů uvedených v odkaze Relax a sport je možné navštívit I další zajímavá místa.
Žacléř - 3 km - město s možností nákupů i zábavy (obchody, bowling, restaurace, muzeum, rehacentrum a další)
Polsko - 5 km - polsko-český přechod Královec
Trutnov - 12 km – město s možností návštěvy nákupních center, kina, divadla, tennis, squash, aquapark a další (viz. odkaz Relax a sport)
Sjezdovky v Mladých Bukách - 12 km
Jánské Lázně - 18 km
Pec pod Sněžkou - 28 km - Horské středisko
ZOO Dvůr Králové - 35 km – se safari vyhlídkovými jízdami
Hradec Králové - 60 km
Další náměty
RÝCHORY - RÝCHORSKÝ PRALES
Rýchory jsou nejvýchodnější částí Krkonoš a dosahují až do výše 1033 m n. m. (Dvorský les). Rýchory jsou považovány za nejméně porušené místo v celých Krkonoších a proto jsou vlastně jedinečné. Na vrcholku rýchorského hřbetu stojí Rýchorská bouda, ekologické středisko Správy KRNAP, ve které se můžete v místním stánku občerstvit a ohřát. Nezapomeňte se také z blízké vyhlídky, pozůstatku po Maxově Boudě, porozhlédnout po východních Krkonoších, jejichž úžasné panorama s majestátně se tyčící Sněžkou můžete zhlédnout. Rýchorský prales (Dvorský les) je lokalita vyhledávaná především fotografy pro svoji romantičnost a přirozenou krásů místních lesů, jež jsou ojedinělé hustým výskytem buků. Zakrslé a do bizardních tvarů pokroucené stromy, větve porostlé mechem, ale také cenné byliny, to vše vytváří podivuhodnou atmosféru místa, kam jen sporadicky pronikají sluneční paprsky.
STACHELBERG
Stachelberg se již věky zdvihá jako strážný bod nad sníženinou Libavského sedla - odvěké zemské brány. Snad i proto byl na úzkém hřbetu Stachelbergu vybudován v letech 1935 až 1938 komplex opevnění s dělostřeleckou tvrzí. I přesto, že tento obranný val nebyl zcela dokončen, zahrnuje řadu nej... . Byl budován jako největší a nejmodernější dělostřelecká tvrz celého československého opevnění a zároveň patří k největším pevnostem svého druhu v Evropě. Ne zcela dokončená pohraniční pevnost měla původně sestávat z dvanácti pevnostních objektů (bunkrů), v hloubce 20 - 50 metrů propojených soustavou chodeb a sálů v celkové délce 3,5 km. Na povrchu se do mobilizace podařilo dokončit kromě malých bunkrů, už jen jedinou velkou pevnost. Navštívíte-li pevnostní komplex o víkendu od května do září, budete mocí nahlédnout do tajů podzemí a seznámit se s muzeem čs. opevnění blíže.
VRANÍ HORY
Plochou nevelké pohoří, vzdálené vzdušnou čarou od města a Žacléřského hřbetu, tedy Krkonoš, pouhých 5 km, leží, jako většína českých hor, na státní hranici (v tomto případě s Polskem). Hraniční čára nejde ovšem po vrcholech a tak nejvyšší vrchy Vraních hor leží výhradně na českém území. Tím nejvyšším vrchem je Špičák, vysoký 887 m n. m. a tyčící se zhruba 300 m nad okolní krajinou. Krátká vzdálenost od města je důvodem, proč jsou Vraní hory dominantním objektem všech výhledů z města do otevřené krajiny. A proč se tyto vrchy nazývají právě Vraní ? To si sami budete moci odpovědět, když vzhlédnete za slunného dne právě jejich směrem. Obraz, který soustava vrchů vytváří, je více než podobný mohutnému letícímu ptáku, svoji temnou barvou zalesněných strání připomínající nejvíce právě vránu.
Přímo v Žacléři se nachází regionální muzeum, které bylo otevřeno v květnu r.1999. Tento kulturně-naučný stánek sídlí v historické budově bývalého okresního soudu, postavené v roce 1912. Ve čtyřech částech stálé expozice se seznámíte s historií regionu, jeho významnými osobnostmi, dolováním černého uhlí a mnoha zajímavými a krásnými předměty, které byly v minulosti součástí každodenního života. V muzeu se pravidelně konají tematické výstavy. Součástí muzea je též Turistické informační centrum.
PAMÁTKY
ŽACLÉŘ
V žacléřském regionu lze prohlédnout mnoho poutavých památek, kamenických či sochařských děl, drobné sakrální architektury. Centrum města a jeho nejbližší okolí je vyhlášeno Ministesrtvem kultury Městskou památkovou zónou.
KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE
Na místě nynějšího kostela stál dříve dřevěný kostelík, roku 1677 postavili jezuité kamenný kostel. Barokní podobu získal přestavbou v roce 1732 a po ničivých požárech v letech 1782, 1794 - 1795. Autorem ústředního sloupového oltáře je Jiří František Pacák. Při bohoslužbách a koncertech zní varhany postavené firmou Rieger z roku 1902. Roku 1912 byla mansardová střecha kostela nahrazena střechou plochou.
MARIÁNSKÝ SLOUP
Dominantu Rýchorského náměstí tvoří Mariánský sloup zřízený za panování jezuitů roku 1725. Jeho autorem je opět barokní sochař Jiří František Pacák. Na vrcholu sloupu se vyjímá postava Panny Marie, ve střední části Sv. Dominik, Bernard a Jeroným v širáku se lvem, v popředí pak Sv. Ignác z Loyoly – zakladatel jezuitského řádu.
SOCHA SV. FLORIÁNA
Sochu sv. Floriána, patrona hasičů, kominíků, hrnčířů či pekařů, nechala v roce 1875 na Rýchorském náměstí v Žacléři zřídit Katharina Breuer. Socha původně stála u domu čp. 116. V roce 1988 byla poškozena při autonehodě a přemístěna mezi domy čp. 81 a 83. V roce 2008 byla zrestaurována a navrácena k domu čp. 116. Dílo zobrazuje sv. Floriána v oblečení římského důstojníka, nádobou naplněnou vodou hasí hořící dům.
SOCHA KRISTA
Za kostelem Nejsvětější Trojice v Žacléři se nachází socha Krista. Pochází z roku 1935 a jejím autorem je údajně významný sochař, královecký rodák Emil Schwantner.
ZÁMEK
Na skalnatém ostrohu nad Rýchorským náměstím stojí zámek, původně gotický hrad, který je poprvé zmiňován r. 1334 v archivu kapituly pražské. Hrad byl roku 1523 vypálen a za Kryštofa z Gendorfu přestavěn na renesanční zámek. Tvoří jej třípatrová stavba obdélníkového půdorysu s polygonálně řešeným průčelím na jižní straně. Na severní straně je monumentální portál z let 1730 - 1740 s ornamenty. Zámek je v současné době v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný.
TĚŽNÍ VĚŽ JÁMY JIŘÍ
Vzpomínku na dlouholetou těžbu černého uhlí v regionu představuje technická památka na Jiřím kopci - šachetní budova s těžní věží jámy Jiří. Důl Jiří byl provozován již na přelomu 18. a 19. století a jáma byla vyztužena do hloubky 132 metrů.
BOBR
SOCHA SV. ANTONÍNA PADUÁNSKÉHO
Socha stojící na křižovatce cest do Horního a Středního Bobru pochází z roku 1770. Sv. Antonín Paduánský (přímluvce chudých, patron ztracených věcí) je zobrazen s malým Ježíškem v rukou.
SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO
Ve středním Bobru u domu čp. 17 se nachází socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1812. Patron Čech, duchovních, zpovědníků, ochránce před povodněmi je zpodobněn s křížem v rukou.
ČERNÁ VODA
Cestou na tzv. Růžový palouček v Černé Vodě, v místě kudy J. A. Komenský s českými bratřími roku 1628 odcházel do Lešna, můžeme zhlédnout řadu zajímavých památek.
SOCHA SV. ANNY
Roku 1765 nechal rychtář Johann Georg Feest v Černé Vodě postavit sochu sv. Anny. Sv. Anna je uctívána jako ochránkyně matek, manželství, šťastného porodu. V Černé Vodě je zpodobněna v dlouhém šatu, hlavu pokrývá závoj, v rukou drží Starý zákon.
POMNÍK OBĚTEM SLEZSKÝCH VÁLEK 1741 – 1778
POMNÍK J. A. KOMENSKÉHO
V listopadu roku 1970 byl u příležitosti 300. výročí úmrtí Komenského slavnostně odhalen pomník v Černé Vodě. Oslav se zúčastnil přímý potomek Komenského paní Ingeborg Jäschke.
TORZO VÁPENNÉ PECE
Poutavou technickou památkou je torzo vápenné pece na Písečné výšině v Černé Vodě, kterou v 19. stol. zbudoval správce dolu Rudolf Manger.
V zahradě bývalého Lahmerova hostince při cestě z Černé Vody do Královce stojí POMNÍK OBĚTEM I. SVĚTOVÉ VÁLKY od Emila Schwantnera.
PRKENNÝ DŮL
KAPLE SVATÉ ANNY
Přibližně ve střední části Prkenného Dolu byla roku 1843 zřízena kaple Sv. Anny. Stavba čtvercového půdorysu má zajímavé dřevěné zastřešení zvoničky. O kapli se v minulosti vždy starali místní obyvatelé, po roce 1945 však začala chátrat a teprve v roce 1968 se dočkala rekonstrukce. V říjnu roku 1969 byla opět slavnostně vysvěcena.
RÝCHORY
ANDERSŮV KŘÍŽ
Při cestě k dnešnímu Ozonu stojí kříž, který byl zbudován v roce 1901 po smrti rýchorského občana pana Franze Anderse, na základě přání, které vyslovil v poslední vůli.
POLTZŮV KŘÍŽ
Jak název napovídá, nechal kovář Joseph Poltz při cestě na Rýchorskou boudu roku 1804 zřídit boží muka, údajně poté, co ve Vídni vyhrál soudní spor.
